Film: Dogville

IMDb

Sel jsem na ten film spis ze zvedavosti, protoze na Larse von Triera a ajky na Nicole Kidnam jsem byl zvedavy. A sel jsem i pomerne dobre naladeny. A dostalo se mi vrchovate odmeny.

Trier dostal genialni napad a genialne s nim pracuje - film se odehrava ve studiu, kde je cele mestecko Dogville jenom namalovane na podlaze kridou. Misto zdi jenom cary, dvere herci jenom imituji (za pomoci zvuku, skripani a bouchani), a vsechno co ma nejaky smysl, je navic doplnene popiskou, vcetne obrovskeho napisu na hlavni ulici - Elm Street (Jilmova ulice) - ze by odkaz na slavne horory z Elm Street? (no, v necem by to bylo priznacne).

Vsechny detailni zabery, vsechny dialogy jsou snimany z kamery v ruce, cele se to trese a poskakuje - pusobi to jako dokumentarni film, zadna stylizace. Dokonce i vypravec, ktery vsechno ve filmu komentuje a vysvetluje, pusobi tak trosku jako z prirodovedneho nebo cestovatelskeho dokumentu, jak vsechno nezucastnene, ale polopaticky vysvetluje, aniz by vlastne nekdy prozradil neco opravdu podstatneho. (Mno, mozna bych v nekterych scenach toho vypravece ozelel a nechal ty herce vic hrat - oni [ona] by to urcite zvladli[a]).

Cely film ma takovou zvlastni magickou atmosferu, v necem to pripomina ceske televizni pohadky, tocene v interieru s polystyrenovym lesem a sololitovou chaloupkou. Akorat von Trier ani na chvili nechce budit pocit opravdovosti, ale pres tu jasnou stylizaci je to cele mnohem opravdovejsi nez jakakoliv reality-show (a nez jakakoliv ceska televizni pohadka :-), je to oprostene od vsech zavadejicich detailu, ukazujici jen to podstatne.

Lars von Trier taky kazdym zaberem vzdava hold krase Nicole Kidman; jako by nemel nic jineho na praci, nez udelat ten zaber tak, aby tam vyniklo, jak je Kidman krasna. I v tech nejosklivejsich scenach, celou druhou pulku filmu, kdy jsou na ni vsichni osklivi a jeste osklivejsi, krasni kazdym zaberem. To je trierovske malirske umeni.

Krome toho bych nerad zapomnel pripomenout, ze i vyborne hraje, i v tom minimalismu, ze ktereho je ten film poskladany, ve kterem vlastne je toho na hrani strasne malo, tak Nicole Kidman exceluje.

Cely film pouziva jednoduchoucku Vivaldiho muziku (vlastne jen jednu skladbu porad kolem dokola), takove pimpadampam, jako by se nic zasadniho nedelo. Akorat na konci je pak k titulkum pisnicka "Young Americans"; hehe.

Intelektualove budou urcite moc protestovat proti tomu, jaky ma ten film dej a hlavne jake rozuzleni. Nedelam si moc hlavu z tehle koncu, co jsou tak drsne a beznadejne a skepticke; nepredpokladam, ze nam autor chce rict, ze svet je bez nadeje, ale ze nemuzeme byt v klidu, ze neni pravda, ze "to nakonec nejak dopadne". - Taky to dopadnout nemusi, muze to take skoncit tragedii, neda se nic odkladat, jednat se musi hned, protoze cas kvaci a spatny konec se neodvratne blizi. -

Proste, moc jsem si to uzil - filmovy zazitek par excelence; a az se mi to bude jeste chvili valet v hlave, tak mi z toho snad i neco vyplyne. Neco pro "vseobecne pouceni"; ale ne aby se to tak zvrhlo, jako Tomovi v tom filmu :-)